Sluneční čajovna

O čaji

Čaj byl vždy považován za nejkultivovanější nápoj, který povznáší mysl a uzdravuje tělo. Tento podivuhodný nápoj s osvěžujícími účinky se postupem času stal druhým nejrozšířenějším na světě. Tím prvním zůstala voda.

Zelený a černý čaj pochází ze stejné rostliny. Hlavní rozdíl spočívá ve zpracování – tedy procesu nepřesně označovaném jako fermentace. Měl by se však nazývat spíše oxidace, neboť toto slovo přesně vystihuje chemický děj, kterým listy procházejí. V žádném případě se nejedná o pravou fermentaci čili chemický proces vyvolaný živými mikroorganismy.

Hlavní typy čaje jsou následující : 1. oxidovaný ("fermentovaný") černý čaj; 2. oolong, který se oxiduje dvakrát kratší dobu než čaj černý; 3. neoxidovaný zelený čaj.

Čaje, které my na Západě označujeme jako "černé" však Číňané nazývají jako "červené". Své jméno dostaly podle načervenalých okrajů fermentovaných lístků, anebo je jejich název odvozen od načervenalého odstínu některých černých čajů, jako je například známý čaj Keemun Mao Feng. Číňané, ať už v Číně nebo jinde, pijí většinou čaj zelený.

Čínské černé (červené) čaje

Na všech čínských čajích je vidět, že zkušenost několika tisíciletí se nedá jen tak překonat. Jsou dokonale zpracované, vynikajícího vzhledu, složené z dokonale složených lístků.

Čaje z oblasti Anhui a Fujian patří mezi nejlepší čínské čaje. Připravuje se z nich silný nápoj těžké vůně.

Černé čaje z Yunnanu mají hutný, plný, aromatický charakter. Jsou značně povzbudivé, vhodné pro ranní a dopolední popíjení.

Pu–erh může být jak černý tak zelený. Tento čaj proslul svými léčivými účinky – používá se jako lék proti poruchám trávení, snižuje hladinu cholesterolu. Pu–erh se většinou skladuje dlouho – podle asijské tradice se za nejlepší považují lístky pokryté jemnou vrstvou plísně. Chuť Pu–erhu se popisuje jako vyvážená, avšak kdo na ni není zvyklý, možná nedocení jeho "zatuchlou", nebo snad lépe "zemitou" příchuť, která je nejvýraznější po prvním louhování.

Cejlonské čaje

Jedná se především o černé čaje, jež jsou oblíbené pro svoji říznou a silnou chuť. Zlatooranžový nálev se vyznačuje ušlechtilou dřevnatou chutí, která bývá podbarvena citrusovou nebo jinou mírně dráždivou vůní.

Dárdžilingské černé čaje

V celosvětovém měřítku jsou dárdžilingské čaje svým charakterem zcela mimořádné. Částečně je to důsledek některých originálních technologických postupů, jakým je třeba zkrácená doba oxidace. Je pak otázkou, jestli lze některé Dárdžilingy ještě označit za čaje černé. 

Hornaté prostředí Dárdžilingu s nejistým klimatem donutilo zdejší pěstitele sázet spíš na kvalitu a výlučnost svých čajů než na množství. Chuť lepších sort je lahodnou symfonií nejrůznějších aromatických akcentů – květinových, medových, ovocných, kořeněných, oříškových a mnoha dalších, to vše jen mírně podbarvené hladkým a bezchybným, někdy slabším, jindy výraznějším tělem (tj.hlavní chutí).

Dárdžilingské plantáže rozlišují tři hlavní sklizně. První sběr (Firsth Flush) se sklízí po prvních jarních deštích koncem března, druhý začíná koncem května a třetí od října do listopadu. Každá sklizeň má poněkud jiný charakter. Čaje ze zimní sklizně jsou svěže aromatické, bez trpkosti, druhá sklizeň je bohatě aromatická s plným tělem a podzimní je vyzrálá, mírně nahořklá, drsnější.

Kvalita čajů není stálá. Každý rok jsou milovníci čaje nuceni hledat své favority znovu. Mnozí z nich však říkají, že právě v tomto hledání je největší kouzlo dárdžilingských čajů.

Nepálské čaje

Nepálské čajové plantáže leží při jihovýchodních hranicích s Indií a vlastně přímo sousedí s čajovými plantážemi v Dárdžilingu. Vyšší sorty nepálských čajů, jež pocházejí z plantáží Kanyam, Illam, Maloom, se kvalitou i charakterem  čajům z Dárdžilingu skutečně vyrovnají.

Ásámské čaje

Ásámská oblast se rozprostírá v nížinách kolem řeky Brahmaputry a vytváří víc než polovinu celé indické produkce.

Pro asámské čaje je typická hutná svíravá chuť – u nejlepších druhů se sladovými tóny. Míchání s mlékem tomuto čaji vyloženě svědčí, chuť velice zjemní. Ačkoli jsou ásámské čaje doporučovány jako ideální ranní životabudič, velmi příjemně se pijí celý den. Mají však v sobě ukryté značné stimulující účinky, proto pozor na pozdní podvečerní a večerní popíjení. 

Čínské zelené čaje

Čínských zelených čajů je nepřeberné množství. Jak říkají Číňané: "I když člověk zkoumá čaje až do stáří, nikdy se nenaučí ani všem jejich jménům."

Lung Ching – je často  označován za nejlepší čínský čaj vůbec.Pěstuje se v nádherné krajině v okolí vesnice pojmenované Dračí studna. Vyznačuje se zvláštním tvarováním listů do plochých šupinek tmavě zelené barvy. Čajový nálev má lehkou, hladce chladivou, slabě kaštanovou chuť.

White Monkey – mezi šedozelenými lístky jsou hojně zastoupeny bílé ochmýřené výhonky, jež připomínají opičí kožíšek; jiskřivě žlutozelená barva a plná, hladká a příjemně hořkosladká chuť nálevu zaujme i nejnáročnějšího milovníka zeleného čaje

Japonské čaje

Dokonale zvládnutá technologie, skvělé přírodní podmínky, píle a perfekcionismus – to jsou vlastnosti, jejichž výslednicí je japonský čaj. Svěží vzhled lístků lehce vonící mořem a originální, příjemně trávová chuť těchto čajů je výsledkem dlouhých staletí zušlechťování a zdokonalování.

Jedná se o čaje zelené, význam ostatních druhů je zanedbatelný. Základními pilíři japonských zelených čajů je gyokuro, sencha a bancha. Rozdíl mezi nimi tkví především v kvalitě. Nejvíce ceněný je gyokuro, jenž se sbírá výhradně ručně a pěstuje se na částečně zastíněných plantážích. K nejběžnějším, avšak velmi kvalitním čajům patří sencha, standardní jakost zastupuje bancha.

Genmaicha – tento svérázný čaj se vyrábí smíšením čaje bancha (příp. sencha) s praženou rýží;

Hojicha – pražený čaj, pro nízký obsah kofeinu ho lze doporučit pro večerní popíjení, zvláště po opulentní večeři

Tamaryokucha – kombinací specifických genetických vlastností japonského čajovníku a čínské zpracovatelské techniky vzniká velice kvalitní čaj, který si ničím nezadá s nejlepšími zelenými čaji z Japonska i Číny; japonský čajovník mu do vínku nadělil charakteristickou barvu nefritu a jemnou travnatou chuť, aplikace čínské techniky mu dodává chuťovou hebkost a vůni ušlechtilého dřeva; lidé, kteří preferují čínské čaje, tuto duši mandarína ukrytou v japonském těle nepochybně ocení

Oolongy

Nejlepší oolongy pocházejí z malebného ostrova Formosa, který dnes známe pod názvem Tchaj–wan. Tyto čaje příjemné vůně nejsou ve světě tak oblíbené jako čaje černé a zelené, mezi znalci však patří k velice žádaným. Oolongy mají pozitivní účinky při léčbě srdečních onemocnění a také přispívají ke snížení tělesné váhy.

Tie Guanyin (Železná bohyně) – jeden z nejslavnějších oolongů nese jméno bódhisatvy Kuan–jin – krásné, jemné a milosrdné bohyně, jež se vzdala vytoužené nirvány, aby mohla pomáhat lidem. Barva nálevu je okrová, vůně jemně nasládlá, květinová, chuť velmi lahodná, nahořklá.

Dung Ti (Mrazivý vrcholek) – tento skvělý oolong pochází z okolí hory Tung–Ting v pohoří A–li šan. Má granulovitě šedozelené lístky s příjemnou hutnou vůní dřeva. Nálev z tohoto čaje je mimořádně vyvážený, chuť hladká, svěže hořkosladká, s podtóny květin.

Butterfly of Taiwan – tento čaj patří mezi nejvybranější oolongy. Je oxidován na 50–70%, což ho přibližuje černým čajům.

Bílé čaje

Na tyto jemné lahůdkové čaje se používají jen výhonky – někdy se dvěma přilehlými čajovými lístky. Nejslavnější bílý čaj Pai Mu Tan (Bílá pivoňka) pochází z provincie Fu–ťien. Sbírá se brzy zjara, jen po dva dny v roce, u nejjemnějších sort výhradně za svítání. Nápoj z Pai Mu–Tanu je osvěžující sametové pohlazení jazyka. Velice podobný je i čaj Shou–Mee, vyrábí se však z hrubějších listů.

Žluté čaje

Pouze ten nejkvalitnější z čajů měl šanci se dostat na stůl samotného císaře. Pakliže se tak stalo, dosáhl pochopitelně věhlasu a dostal přívlastek "císařský". A barvou císaře byla žlutá. Žlutým čajem se tedy mohl stát jakýkoli čaj vysoké jakosti podávaný na císařském dvoře, nehledě na to, jestli se jednalo o čaj zelený, bílý nebo oolong.

Existuje ale samostatná kategorie žlutých čajů. Technologie jejich výroby je pečlivě utajovaná. Čaj je zpočátku zpracováván stejně jako čaj zelený, jen v poslední fázi nastává změna. Vlhké lístky nejsou sušeny prudce, ale suší se pozvolna při určité teplotě poměrně dlouhou dobu, přičemž jsou zakryty lněnou látkou.

Člověk, který si dá denně šálek čaje, dožije se 108 let a nazývá se pak čajovým mužem nebo ženou.

Rooibos

Rooibos je získáván z rostliny, jejíž latinský název je Aspalatus Linearis. Rooibos znali již dávní domorodci na jihu Afriky. Je sklízen během léta, převážně manuálním sběrem. Poté je povrch listu narušen a na strojích nasekán. V této fázi je rooibos stále zelený. Následující proces fermentace je krokem k pozvednutí chuťových složek čaje. Jeho barva se změní na červeně zrzavou. Po procesu fermentace je rozprostřen a sušen na slunci.

Na rozdíl od čajů rooibos neobsahuje kofein a má podstatně nižší obsah tříslovin. Proto je vhodný na večerní popíjení a také pro těhotné ženy. Obsahuje velké množství zdravotně důležitých látek. Rooibos je vhodný při nespavosti, bolestech hlavy, podrážděnosti, ke snížení vysokého krevního tlaku.

Maté

Maté je tradiční nápoj z Jižní Ameriky. Připravuje se z lístků a stonků Cesmíny paraguajské. Stále zelený strom, rostoucí do výšky až 15 metrů roste především v Argentině, Brazílii a Paraguaji. Sklízí se celé větve s listy, několik měsíců se přírodně suší,poté jemně melou i se stonky na velmi drobné kousíčky.Následuje proces zrání, který trvá nejméně 30 – 45dnů.

Maté bývá označováno jako "zelené zlato indiánů" nejen pro svou lahodnou a osvěžující chuť. Vysoký obsah kofeinu v příznivé kombinaci s ostatními látkami zajišťuje pozvolný a rovnoměrný povzbudivý účinek, díky němuž domorodí obyvatelé vydrží dlouhodobé fyzické vypětí při teplotách kolem 40 stupňů i bez přísunu potravy. Maté stimuluje mozek a dlouhodobě způsobuje jasnou mysl a duševní čilost, působí proti únavě a to bez vedlejších účinků jako je nervozita, posiluje imunitu organismu,zpomaluje stárnutí,upravuje trávení a detoxikuje organismus, alergikům snižuje příznaky senné rýmy, štěpí tuky.

Schizandra (Klanopražka čínská)

V klasické čínské medicíně je schizandra čínská nazývána rostlinou poskytující plody "pěti chutí" (wu-vei-zi), tj. kyselé, sladké, hořké, palčivé a slané. Její plody stimulují centrální nervový systém, kardiovaskulární systém a dýchání. Zvyšuje krevní tlak a zlepšuje ostrost vidění. Používá se také při léčbě depresivních stavů. 

Ginko zvyšuje cirkulaci krve v mozku, zabraňuje shlukování krevních destiček, zlepšuje paměť, napomáhá při učení.

Gouči posiluje ledviny a játra. Pravidelné užívání zlepšuje zrak.

Ženšenový květ a kořen podporuje imunitu, má antioxidační vlastnosti, doplňuje energii, krev a tekutiny.

Lapacho výrazně podporuje imunitu a působí jako antioxidant.

Chryzantéma léčí bolesti hlavy a krku.